Onemocnění covid-19 se posunulo až na čtvrté místo a zapříčinilo šest tisíc úmrtí. Ve srovnání s rokem 2021 se situace proměnila i na pátém místě, kam se posunuly zhoubné novotvary průdušek, průdušnic a plic s počtem 4,9 tisíce mrtvých.

Největší „zabiják“ – ischemická choroba srdeční – je způsoben nedostatečným prokrvením srdečního svalu. Patří k civilizačním chorobám, které úzce souvisejí s životním stylem. Pravděpodobnost, že člověka tato nemoc postihne, roste, když lidé kouří, nadměrně pijí alkohol, nedostatečně se hýbou či mají vysoký krevní tlak a cholesterol. Roli hrají i stres, obezita či nevhodná strava.

Jenže podle demografky a geografky zdraví Michaly Lustigové z Karlovy univerzity Češi právě tyto rizikové faktory často ignorují. A až třetina populace vůbec netuší, že má zdravotní problémy, které mohou záhy eskalovat. Jde zejména o ty, kteří lékařskou péči nevyužívají.

„U zdánlivě zdravé populace se pak zanedbané rizikové faktory projeví až závažným zhoršením zdravotního stavu, jako třeba infarktem či diabetem. Pokud tyto rizikové skupiny se situací už seznámí lékař, tak část z nich se neléčí. A pak je tu skupina, která se sice léčí, ale léčba není dostatečná nebo nezabírá,“ vyjmenovala Lustigová.

Nejvíce se umírá v zimních měsících a v březnu, méně je tomu od května do září. Souvisí to s výskytem respiračních onemocnění v zimě, popřípadě v menší míře také s vlnami veder v letních měsících.

Liší se i to, které nemoci postihují ženy a které muže.

„U mužů hrál loni covid-19 stále významnou roli, jeho důsledkem zemřelo téměř 3,3 tisíce mužů, oproti tomu u žen byl až šestou nejčetnější příčinou s necelými 2,8 tisíce úmrtími,“ uvádí Magdaléna Baštecká z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Statistika nejčastějších příčin úmrtí ale nemusí být jen pochmurné čtení, naději přinášejí lékaři a pokrok v léčbě některých onemocnění.

Třeba u rakoviny tlustého střeva a konečníku, jednoho z nejčastějších onkologických onemocnění, mohou teď lékaři zhoubné nádory odhalit i díky umělé inteligenci. Nově takovou metodu využívá třeba brněnský Masarykův onkologický ústav. K endoskopu se připojí krabička, která kolonoskopické vyšetření díky videozáznamu výrazně zpřesní.

„Systém v případě, že objeví abnormalitu, pípne, označí ji a lékaři následně vygeneruje jejich počet, velikost i vyhodnotí, zda je to rakovinotvorný nález nebo ne,“ přiblížil Lukáš Loun, který pomůcku vyvíjí ve svém startupu Maia Labs.

Lékaři nejen u rakoviny zdůrazňují potřebu včasné prevence. Vědkyně Anna Altová z Národního institutu Syri nicméně zjistila, že každá pátá žena na preventivní screening rakoviny prsu nebo děložního hrdla nechodí kvůli strachu ze samotného vyšetření, ale i diagnózy.

Nejsou to ale jenom nemoci, kvůli nimž lidské životy vyhasínají. Ve statistikách ČSÚ v kolonce „vnější příčiny“ svítí číslo 5 448. Jde třeba o úrazy v práci i ve volném čase, utonutí, vraždy a sebevraždy nebo dopravní nehody. „V roce 2022 bylo v Česku v důsledku dopravních nehod na pozemních komunikacích usmrceno 454 a těžce zraněno 1 734 osob. V případě usmrcených se jedná o historicky nejnižší počet,“ upozornil Jindřich Frič, ředitel Centra dopravního výzkumu.

V Česku se přitom daří snižovat počet nehod na silnicích rychleji než v Evropské unii.

Za posledních deset let jich ubylo o necelou třetinu, konkrétně o 29 procent. Průměr v Unii je 22 procent. Premiantem je Litva, kde se nehody snížily za dekádu dokonce o 60 procent. Jiná je ale situace na kolejích, tam nehod i se smrtelnými následky přibylo. Správa železnic uvádí, že se na dráze zranilo 453 lidí, z nichž 238 zemřelo. Zhruba každé šesté úmrtí se odehrálo na železničním přejezdu.

Nejsmutnější kategorii představují sebevraždy. Těch loni podle Národního ústavu pro dušení zdraví přibylo zhruba o šest a půl procenta. Život si vzalo 1 302 osob, nárůst byl zaznamenán zejména v mladších věkových kategoriích.

Covid snížil naději na dožití

Statistiky ČSÚ ukazují, jak mimořádným výkyvem byla pandemie covidu-19. Za tři roky 2020–2022 zemřelo na covid 42 029 lidí a dá se očekávat, že další tisícovka přibude ještě letos.

Vše se ale už vrací k normálu. K předcovidovým hodnotám se loni vrátila i naděje dožití. V roce 2022 to bylo u mužů v průměru 76,1 roku a u žen 82 let. Oproti předchozímu roku 2021 jde o značný nárůst, o 2,1 roku v mužské kategorii a 1,5 roku v ženské.

Naděje dožití se ale výrazně liší podle krajů, důvodem je třeba dostupnost zdravotnické péče. Nejvyšší naděje na dožití je v metropoli, pro muže je to 77,11 a pro ženy 82,84 roku.

Nejnižší je naopak v Ústeckém kraji. Tamní muži mají šanci, že se dožijí 73,1 roku a ženy 79,19 let.