Bechtěrevova choroba (ankylozující spondylitida) je zánětlivé onemocnění, které se řadí mezi autoimunitní revmatické nemoci. V populaci se vyskytuje u méně než 1 % obyvatel, 3x více u mužů než u žen. Nejčastěji se objevuje mezi 19-30.rokem. Mezi první příznaky patří zvýšená únava, bolesti zad či hrudníku hlavně v noci a nad ránem, otoky kloubů –spíše velkých (kolena) na rozdíl od revmatoidní artritidy, která primárně zasahuje klouby malé. Postupně dochází k postižení a projevům na páteři – ztuhlost páteře způsobená chronickým zánětem v oblasti sakroiliakální (mezi kostí křížovou a kostí kyčelní) a mezi jednotlivými obratli.
Kromě postižení kloubního se Bechtěrevova choroba může manifestovat i jinými projevy, z nichž nejčastějším je uveitida (vyskytuje se až u 20% pacientů s Bechtěrevovou chorobou). Uvea, neboli živnatka, je část oka, která se skládá ze 3 základních částí – cévnatka, řasnaté těleso a duhovka. U Bechtěrevovy choroby se může objevit jako součást onemocnění. Zánět této živnatky, který odborně nazýváme uveitida. Léčba uveitidy je zahrnuta v léčbě Bechtěrevovy choroby.
Hlavní podmínkou úspěšné léčby Bechtěrevovy choroby je včasná diagnóza a zahájení cílené léčby co nejdříve. Diagnóza je stanovena na základě podrobného rozhovoru s lékařem (anamnéza), laboratorním nálezu (krevní obraz, sedimentace krve, C-reaktivní protein CRP) a radiodiagnostickém nálezu (rentgen, CT, magnetická rezonance).
Příčiny Bechtěrevovy choroby
Příčina vzniku této choroby je nejasná, předpokládá se více činitelů -infekční, genetické a imunitní mechanismy. Typickou známkou u pacientů s Bechtěrevovou chorobou je přítomnost tzv. antigenu HLA-B27, která může být i dědičně přenositelná. U „zdravé“ populace se HLA-B27 vyskytuje asi jen u 7%obyvatel, u pacientů s diagnózou Bechtěrevovy choroby je zjištěn u 90% pacientů. Co přesně HLA-B27 způsobuje v souvislosti s onemocněním však není známo.
Dále u pacientů s tímto onemocněním nacházíme přítomnost některých zánětlivých látek (tzv. cytokinů), zejména IL-1 (interleukin 1) a TNF alfa (tumor nekrotizující faktor alfa). Jsou uvolňovány v místě zánětu a jsou příčinou zánětlivých změn ve tkáních (otoků, bolestivostí atd).
Léčba Bechtěrevovy choroby
Základem terapie je podobně jako u jiných revmatických chorob léčba nesteroidními antirevmatiky (např. Ibalgin, Nimesil), kortikosteroidy (Medrol, Prednison) a/nebo cytostatiky (Methotrexat).
Nejmodernějším postupem v terapii je pak biologická léčba. Obrovskou výhodou biologické léčby je její cílený účinek zaměřený na daný receptor (bílkovinu). Díky tomuto mechanismu účinku zajišťuje biologická léčba menší výskyt nežádoucích příhod a větší účinnost oproti běžné léčbě.
Biologická léčba nabízená pacientům v Bioclinice Ostrava je léčba monoklonální protilátkou, která se váže na výše uvedenou zánětlivou látku – TNF-alfa a tím zabrání vzniku zánětu. Biologická léčba dokáže onemocnění nejen zpomalit, ale ve většině případů i dlouhodobě zastavit (pacient přechází do tzv.remise onemocnění).