Ruleta se smrtí. Lidí očkovaných proti nejhorším nemocem ubývá

Češi jako by ztráceli pud sebezáchovy a odpovědnost vůči vlastním dětem. Podle dat odborníků klesá v posledních letech v České republice proočkovanost v podstatě u všech povinných očkování, obdobný trend je možné sledovat i u vakcín doporučených.

U některých nemocí jsme s ochranou v podobě očkování dokonce na chvostu Evropy, varovali lékaři v rámci dubnového Světového týdne imunizace.

Například proti chřipce se každoročně nechá očkovat pouze okolo sedmi až osmi procent Čechů. Pokud se zaměříme na obyvatele starší 65 let, kteří spadají do rizikové skupiny, pak se jich v roce 2018 nechalo naočkovat proti této nemoci 21,8 %. Pro srovnání – v Irsku v tomtéž roce 68,5 % obyvatel starších 65 let a ve Velké Británii dokonce 72 %.

Očkování přitom brání úmrtí nebo vážným následkům kromě chřipky také u řady dalších nemocí, jako je záškrt, tetanus, černý kašel či spalničky.

„Je paradoxní, že se ve veřejném prostoru tolik řešilo očkování proti covidu-19, ale celá řada lidí ani plně nevyužívá očkovací látky chránící před dalšími vážnými onemocněními. Jako příklad může sloužit očkování proti klíšťové encefalitidě nebo chřipce. Někteří dokonce odmítají i povinná očkování – situace kolem očkování proti spalničkám je všeobecně známá,“ konstatuje lékařka Lenka Petroušová z Fakultní nemocnice Ostrava.

Na chvostu Evropy

V případě zmiňované klíšťové encefalitidy dokonce patříme k dlouhodobě nejméně proočkovaným vyspělým státům Evropy a zároveň k zemím s nejčastějším výskytem této nemoci.

„V Česku už šestým rokem pokračuje vzestupná tendence onemocnění napříč populací i regiony; v roce 2020 bylo diagnostikováno 854 nových případů této infekce, ke konci října 2021 to bylo 535 případů,“ uvádí Jana Pazderková, lékařka z infekčního oddělení ústecké Masarykovy nemocnice.

Zatímco v sousedním Rakousku je proočkovanost populace 80 %, v tuzemsku se pohybuje v průměru kolem 33 %. Ale třeba ve věkové skupině 55–64 let, kde byl v roce 2020 počet případů klíšťové encefalitidy nejvyšší, je proočkovanost jen 22,7 %.

„Snažíme se vysvětlit všem, že právě lidé starší 50 let očkováním nejvíce získají a s nemocí nejvíce ztrácejí. Ať už jde o ztráty finanční při dlouhodobé pracovní neschopnosti, někdy i nutnost změny zaměstnání, u starších třeba i ztrátu soběstačnosti,“ vysvětluje Jana Pazderková.

V České republice je přitom očkování proti všem onemocněním dostupné všem. Stát postupně stále rozšiřuje věkové skupiny, kterým vakcinaci hradí. I vakcíny, které plně nehradí pojišťovna, jsou pro většinu populace cenově dosažitelné.